|
|
Mediální obraz vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa ve vybraných italských denících
Růžičková, Sabina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Křenová, Kateřina (oponent)
Mediální obraz vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa ve vybraných italských denících Bc. Sabina Růžičková Diplomová práce "Mediální obraz vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa ve vybraných italských denících" pojednává o tomto přelomovém milníku v československých dějinách z pohledu čtyř italských listů. Mým úkolem bylo zjistit, zda zvolená periodika vycházející v roce 1968 na Apeninském poloostrově referovala o tomto historickém fenoménu shodně, pravdivě a nezaujatě, či se naopak z hlediska rozdílnosti svého politického smýšlení lišila ve formě, obsahu a také rozsahu, jakým o vpádu vojsk Sovětského svazu a jeho satelitů informovala své čtenáře. V úvodu mé diplomové práce jsem se také snažila nastínit zlomové události v československých dějinách, které předcházely postupnému zrodu unikátního demokratizačního procesu nazvaným Pražské jaro. Věnovala jsem se i jeho několikaměsíčnímu reformnímu průběhu, který byl násilně potlačen vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Na závěr mé práce jsem pomocí historické srovnávací analýzy vyhodnotila, jakým způsobem referovaly o tomto jevu v průběhu měsíce srpna 1968 jednotlivé italské listy, v čem se lišily nejen mezi sebou navzájem, ale i jejich rozdílné pojetí vůči této události a historickým faktům dostupným v odborné literatuře.
|
|
| |
|
|
Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968
Čížek, Martin ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá vojensko politickými důvody snahy Sovětského svazu dlouhodobě rozmístit své jednotky na československém území a s tím spojenými příčinami vojenského zásahu pěti armád Varšavské smlouvy proti ČSSR na pozadí celkové mezinárodně politické situace. Mezi nejdůletitější patří vojensko strategická situace ve střední Evropě v 60. letech, problematika jaderných zbraní a jejich nosičů. Samostatná kapitola je věnována sovětským pokusům o rozmístění svých jednotek na území ČSSR ještě před operací Dunaj. Závěrečná kapitola se zabývá reorganizací ČSLA, vytvořením CGV a reakcí NATO na změněnou koncentraci vojsk na hranicích obou bloků.
|
|
| |
|
|
Odchod vojsk Varšavské smlouvy z území ČSSR v letech 1989 až 1991
Mazanec, Pavel ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Tématem bakalářské práce je rozhlasový dokument a jeho zpracování. V teoretické části práce popisuji hlavní vlastnosti rozhlasového dokumentu a zásady jeho tvorby. Dále se zde stručně věnuji také historii tohoto žánru. V praktické části mé práce přikládám konkrétní mnou zpracovaný rozhlasový dokument na téma odchodu sovětských vojsk z Československa, který probíhal po sametové revoluci. Základním prvkem dokumentu v praktické části je především práce s rozhlasovým archivem a rozhovor s pamětníkem. Scénář praktické části práce je součástí přílohy.
|
|
|
Transport infrastructure and its impact on the economic growth in the EU
Peterka, Adam ; Pleticha, Petr (vedoucí práce) ; Cahlík, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem této práce je určit jestli existuje vztah mezi dopravní infrastruk- turou a ekonomickým růstem. Toto téma bylo diskutováno v mnoha studiích, ale žádná relevantní studie nerozlišovala mezi rozdílem dopadu u státu pod his- torickým vlivem Sovětského svazu. K ověření dopadu byla analyzována data délky silnic, dálnic a železnic na obyvatele pro 27 států Evropské Unie pro roky 1995 až 2017 s ohledem na historický vliv Varšavské smlouvy u jednotlivých států. Práce pro analýzu používá produkční funkci a výsledky ukazují pozitivní vliv dálnic a železnic na růst HDP na obyvatele. Klíčová slova dopravní infrastruktura, ekonomický růst, produkční funkce, Varšavská smlouva, železnice, silnice, kapitál Název práce Dopravní infrastruktura a její dopad na ekonomický růst v EU
|
|
|
Mediální obraz okupace Československé republiky vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 ve vybraných dobových médiích
Neuman, Michal ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historicky nesmírně významnou událostí vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a jeho následnou okupací. Zaměřuje se na dobový tisk s denní i týdenní periodicitou a pokouší se zmapovat, jakými hlavními tématy se v souvislosti s okupací spojeneckými vojsky zabýval. Pro tuto práci bylo období analýzy vymezeno dobou mezi 14. srpnem a 21. zářím. Analyzovanými periodiky se staly deníky Rudé právo, Práce, Svobodné slovo a Mladá fronta, jelikož vycházely v největších nákladech a jednalo o nejčtenější tituly té doby. Jako doplňkový deník pak sloužily Zprávy, které byly propagandistickým prostředkem Sovětského svazu. Zvolenými časopisy byly opět z důvodu nákladu zvoleny Květy, Signál a Mladý svět. Stěžejní částí práce je analýza vybraných periodik, v níž jsou vybrány nejdůležitější příspěvky, které byly v souvislosti s intervencí a následnou okupací publikovány. Tím je poukázáno na to, jakým způsobem dobová média tyto události reflektovala. Práce také zohledňuje znovuzavedení a ustavení cenzurní instituce na konci srpna, jež výrazně ovlivňuje podobu sdělení, která média publikují. Součástí práce je také komparace jednotlivých periodik v různých aspektech, jako například celková informovanost, kritičnost aj.
|
|
|
Nicolae Ceauşescu a jeho postoj ke vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v 1968
Fialová, Adéla ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rumunskou politikou v období 60. let minulého století, která se vyznačovala snahou o nezávislost na sovětském režimu. Práce se zaměřuje především na postoj tehdejšího generálního tajemníka Rumunské komunistické strany Nicolae Ceauşeska na invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa. Formou historické analýzy práce zkoumá vývoj samostatného rumunského postoje v rámci socialistickým států, události předcházející intervenci a konečně rumunský postoj k invazi do Československa, jeho důsledky jak na poli domácím, tak zahraničním. Práce v závěru nastiňuje vývoj Ceauşeskovy politiky až do počátku 70. let. Cílem práce je zodpovědět na otázku, co byly příčiny odsouzení intervence, z jakých důvodů se Rumunsku intervence neúčastnilo a jaké byly dopady tohoto kroku.
|
|
|
Vývoj rumunsko-sovětských vztahů v 50. a 60. letech 20. století
Nakládal, Tomáš ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šisler, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Rumunskem a Sovětským svazem v 50. a 60. letech 20. století. Zkoumá, jaké faktory měly vliv na vztahy mezi Bukureští a Moskvou. Po smrti J. V. Stalina došlo k uvolnění vztahů v rámci východního bloku. Rumunští komunisté pod vedením Gheorgiu-Deje měli ambiciózní plány na industrializaci země, které jim měly zajistit národní svrchovanost. Klíčovým prvkem byl odchod sovětských jednotek ze země v roce 1958. Chruščovova kritika kultu osobnosti J. V. Stalina a politika mírové koexistence se západem umožnila, aby Rumunsko začalo razit svou vlastní cestu k socialismu, která spočívala v polycentrickém vnímání komunistického hnutí, národní suverenitě a nezávislosti. Ke sporům mezi oběma zeměmi došlo nejen v bilaterálních vztazích, ale i v mezinárodních organizacích východního bloku - v RVHP a ve Varšavské smlouvě. Nepřijatelný byl pro Rumuny sovětský návrh na hospodářskou specializaci, i na transformaci Varšavské smlouvy v nadnárodní orgán. Podporu pro vlastní hospodářské plány se snažilo Rumunsko najít u maoistické Číny. Svou odmítavou pozicí k sovětským návrhům se Rumunsko vymykalo od většiny ostatních socialistických zemí v Evropě. Po nástupu Ceauşesca ještě více zesílil nacionální faktor ve vztazích vůči SSSR. Zcela odlišnou roli od ostatních zemí Varšavské...
|
|
|
Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968
Čížek, Martin ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá vojensko politickými důvody snahy Sovětského svazu dlouhodobě rozmístit své jednotky na československém území a s tím spojenými příčinami vojenského zásahu pěti armád Varšavské smlouvy proti ČSSR na pozadí celkové mezinárodně politické situace. Mezi nejdůletitější patří vojensko strategická situace ve střední Evropě v 60. letech, problematika jaderných zbraní a jejich nosičů. Samostatná kapitola je věnována sovětským pokusům o rozmístění svých jednotek na území ČSSR ještě před operací Dunaj. Závěrečná kapitola se zabývá reorganizací ČSLA, vytvořením CGV a reakcí NATO na změněnou koncentraci vojsk na hranicích obou bloků.
|
host ::
RSS.